Jaroslav Synáč - Smart meradlá majú významne zasiahnuť do úspor energie

07.02.2012, 22:11,



Otvárame novú rubriku „Rozhovor na odbornú tému“. Prvého sme „vyspovedali“ na aktuálne témy Ing. Jaroslava Synáča, CSc.



Aký je váš pohľad na smernicu MID? Uplynula už polovica prechodného obdobia, čo vám tých 5 rokov prinieslo?


Směrnice MID je v oblasti vodoměrů a měřičů tepla, jakož i dalších stanovených měřidel skutečně zajímavá a důležitá. Z několika aspektů:
 

1. Z evropského pohledu, z hlediska výrobců, uživatelů, uvádění na trh, atd. jde o věc skutečně nevratnou. Viz harmonizované normy, implementace do národní legislativy (v ČR jde příkladně o NV č. 464/2005 Sb. a příslušné přílohy), atd. Obecně jde o věc pozitivní (celkový pohled na měřidlo jako na komplexní výrobek), variabilní modulární systém pro výrobce, registrované notifikované osoby, atd.

2. Současně naopak však vyvstává otázka, při těchto „určitým způsobem voluntárních přístupech“ dodržet všechny požadavky na měřidla uváděná na trh:
 

  • z pohledu diferenciace výrobců – z Evropy i z dalších zemí
  • z hlediska kontroly těchto měřidel v provozu (legislativně i tržním způsobem)
  • z hlediska jiného označování měřidel – popisy měřidel, jiné metrologické označování veličin, atd.


3. Právě u tohoto metrologického označování, např. v oblasti vodoměrů vzniká skutečně určitý „zmatek“, zejména pro pracovní subjekty starší generace. Např. bytové vodoměry dříve s označením QN 1,5 mají nyní průtok Q3 = 2,5. Dříve aplikovaná např. třída B má nyní ekvivalent v označení R = 80. Stejné konstatování platí pro třídy tlakových ztrát, teplotní třídy, náběhové úseky (např. U0, D0), atd., atd. Toto všechno chce ještě určitý čas na skutečné regulérní „zažití“ problematiky pro většinu kompetentní technické veřejnosti.

4. K předcházejícímu bodu 3. zpracovává ČMI dokumentaci, tzv. opatření obecné povahy, která pro jednotlivé typy měřidel a veličin dále sblíží výklad tzv. „starého“ přístupu s přístupem „novým“ (podle MID).

 

V minulosti ste sa angažovali v aplikácii metrológie v praxi. Pokračujete v týchto aktivitách aj v súčasnosti?
 

V posledních dvou letech jsem se účastnil řešení dvou úkolů Programu rozvoje metrologie ÚNMZ, kterých výsledky stručně uvádím.
 

Porovnání údajů patních vodoměrů a součtu údajů bytových vodoměrů bylo v minulosti předmětem mnoha diskusí, rozporů a zdánlivě neřešitelných problémů.
Úkol, řešící (v roce 2010) porovnání údajů patních vodoměrů a vodoměrů bytových při použití systémů automatického odečtu měřidel „AMR“, přinesl nové pohledy na věc a pozoruhodné výsledky.
 

  • Výsledky po technické a metrologické stránce dokumentovaly možnost použití bytových vodoměrů „BV“ spolu se systémy AMR pro součtové měření spotřeby studené nebo teplé vody. Podmínkou je dodržení:
    • bytové vodoměry musí být namontovány a používány tak, aby splňovaly maximum z požadavků výrobců pro zabezpečení jejich bezchybné funkce, jakož i požadavky metrologické,
    • systém AMR musí být vhodně zvolen a musí bezchybně fungovat. V takovém případě má uživatel systému nespornou výhodu v odečtech v jakémkoli zvoleném okamžiku, v možnosti rychlého aktuálního zásahu, atd.
  • V porovnání s patním měřením, tato volba může být zásadně levnější (při rozdělení nákladů mezi uživatele vodoměrů a uživatele systému AMR). To platí hlavně pro menší objekty, kdy cena patního měření může hrát významnou roli.
  • Instalace bytových vodoměrů je provedena v převážné většině bytových objektů. Tím jsou i základním nástrojem pro rozúčtování spotřeby příslušného média pro jednotlivé byty i objekty. Zpřesnění odečtů BV prostřednictvím systémů AMR dále posílí věrohodnost jejich použití.
  • V porovnání s metodami A a B metodického pokynu MPM 22-07, může tato volba v určitých případech odstranit dosud identifikované některé problémy – např. usazeniny ve výměnících alfa-laval u metody A a poměrně složitá technická realizace a kontrola funkce sestavy u metody B.


Úkol, řešící (v roce 2011) požadavky na zkoušení kompaktních měřičů tepla „KMT“, byl zaměřen na návrh nových „pravidel hry“ pro zkoušení. Úkol vycházel z analýzy provozních stavů KMT a z možností dodržení podmínek pro zkoušky.
 

Na základě provozních měření, KMT mohou v praxi běžet v nestandardních režimech, zapříčiněných funkcí regulace vytápění, nebo samotnými uživateli bytových objektů. Tento režim spočívá v nulovém (měřidlo stojí), nebo v minimálním průtoku, resp. ve velmi malé hodnotě teplotní diference. Tento bod není specifikován v legislativních požadavcích TPM, resp. harmonizované normy pro zkoušení KMT. Úkol navrhl provádět (kontrolně, nebo statisticky) zkoušku KMT i v bodě Qmin a Δtmin. Dále, vzhledem k tomu, že provozní parametry sledovaných KMT deklarovaly absenci maximální teplotní diference Δt (i při minimálních průtocích), úkol navrhl zvážit opodstatnění aplikace tohoto zkušebního bodu při standardních zkouškách.
 

Zkušební zařízení by mělo být schopno dodržet teplotu TR zkušebního média na hodnotě minimálně 40°C, dle harmonizované normy ČSN EN 1434-5. Pokud tato teplota dodržena není (je menší), lze zkoušku rovněž vykonat. Zkušební zařízení však musí teplotu TR dostatečně rychle skenovat a výpočetní software ihned vyhodnocovat. Časy skenování teplot zkušebního zařízení a samotných zkoušených měřidel musí být co nejbližší.



Smart Meters je módne a frekventované slovo – stretávate sa s touto realitou aj vy?
 

Na tuto problematiku lze z mé strany krátce odpovědět v následujících bodech:
 

1. Jde o evropskou (připravená evropská směrnice pro Smart Metering „S-M“), resp. celosvětovou oblast, která má významně zasáhnout do úspor energie. V Evropě se aplikací S-M předpokládá úspora až 20% energie (elektřina, plyn, resp. voda). Jednotlivé evropské státy však musí aplikaci uvedené směrnice „ratifikovat“ a realizovat ji v časovém horizontu 5 let. Zásadně jde tedy zřejmě o pozitivní věc.
 

2. Z technického hlediska jde o velmi zajímavou problematiku (otevřené specifikované komunikační protokoly), o tvorbu HAN (lokálních sítí domácností), o on-line dostupnost údajů měřidel jejich uživatelům, atd.
 

3. Výrobci zejména elektroměrů (kterých se to týká zásadně), ale i plynoměrů a vodoměrů o záležitosti vědí a prakticky již aplikace S-M nabízejí (v ČR např. pilotní projekty ČEZ, PRE, atd.). Jsou to však „prvé vlaštovky“. Naproti tomu dle mých dostupných informací jako pracovníka společnosti Sensus již existuje řada aplikací s vysokými počty měřidel ve státech Skandinávie, v UK, resp. v USA.
 

4. Jako otevřené významné otázky S-M bych jako obyvatel Evropy označil tyto. Budou vlády jednotlivých států tento trend podporovat? Pokud ano, jak budou zabezpečeny finanční prostředky a hrazeny náklady na tyto technologie? Jak bude zabezpečena ochrana dat každého subjektu, u kterého se bude S-M aplikovat (a to i ve vazbě na jednotlivé distributory elektřiny, plynu a vody)?
 

Pozn.: Rozhovor bol autorizovaný

 



Ing. Jaroslav Synáč, CSc. - Ročník 1949, narodený v Prahe, stredná a vysoká škola (SjF SVŠT) v Bratislave, práca a vedecká ašpirantúra v Československom metrologickom ústave v Bratislave (metrológia tlaku) v rokoch 1972 až 1982. V rokoch 1982 až 1992 Úrad pre normalizáciu a meranie resp. FÚNM v Prahe. Od roku 1992 technický riaditeľ Sensus Metering Systems, Praha. Ženatý, dve dcéry, vnuk. Koníčky – šport a hudba.


 
« Späť


Diskusia: "Jaroslav Synáč - Smart meradlá majú významne zasiahnuť do úspor energie"
Dátum: Meno: Komentár:
- Žiadne komentáre -
Pridať komentár | Zobraziť všetky komentáre


 Odporúčame:

 


 

 

 

 

KURZY